Jan Petržela: Chci předvést výkony na hraně svého maxima
20.5.2016 Petr Kadeřávek
Jan Petržela (1992) má dosavadní statistiky výsledků na světových kolbištích poměrně úspěšné...
... medaile sbíral už na ME dorostu i MS juniorů, předloni byl členem štafety, jež získala stříbro na ME v Portugalsku. Na MS začal jezdit hned od prvního roku dospělých a už po premiéře, kterou byla klasika v roce 2013 ve Finsku, o něj projevil zájem elitní klub Kalevan Rasti.
Zdar Honzo, na takové uvedení navážu otázkou, proč jsi nebyl taky mezi reprezentanty, kteří měli na některý ze závodů ME 2016 už přímou přednominaci? Nemířím tím na rozhodování realizačního týmu, ale spíš se loňská sezóna asi nevyvedla úplně podle představ?
Je to tak, loni jsem kvůli problémům s kolenem začal běhat až v květnu, na nominaci na MS do Skotska to sice stačilo, ale jinak tam nebylo nic, čím bych si přednominaci zasloužil.
Nicméně letos se zdá být všechno v pořádku a formu se zdá máš vyladěnou dost dobře?
Ano, letos se mi zranění vyhýbala, především díky spolupráci s fyzioterapeutkou Jarkou Pochmonovou, takže trénink probíhal téměř ideálně a podle toho to teď vypadá.
Před pár dny proběhla Tiomila, na níž jsi za Kalevan běžel devátý úsek - trochu zrekapituluji, že Bet ji na sedmém úseku vytáhl ze sedmého na třetí místo, Baptiste Rollier (vlastně dvojnásobný klubový kolega :) ) předával na 3.-4. místě a ty jsi to vytáhl na čelo. Do lesa jsi vyběhl s Olavem Lundanesem, jaké jsi měl pocity z měření sil s takovou veličinou? (které bohužel netrvalo dlouho, kvůli jeho zranění).
Olav to hned od startu neskutečně napálil, což jsem sice očekával, ale stejně jsem měl obrovské problémy se s ním cestou na dlouhou jedničku udržet. Byl to skoro 11 minut dlouhý postup do kopce po lyžařských tratích. O naší rychlosti svědčí to, že třetí nejlepší mezičas na jedničku byl o minutu horší než ten náš. Poté už jsme naběhli do terénu, kde jsem si trochu vydechl a neměl jsem problém běžet kontrolovaný závod. Věřím, že i kdyby se Olav nezranil, byl bych schopný doběhnout s ním do cíle. Nutno ale říct, že největší předností Lundanese je bezchybná navigace i v tom nejtěžším terénu a to v okolí Lugnetu nebylo.
Do Kalevanu jsi přestoupil po sezóně 2014, už tedy můžeš s odstupem hodnotit co ti to přineslo, jaká je v klubu atmosféra, zda třeba v jejich tréninku byly nějaké prvky či metody něčím nečekaně vymakané, ...
Neřekl bych, že je tam něco speciálního, jde spíš o osobu Thierryho, který je zkušenost sama a jeho technická preciznost je neuvěřitelná, stejně jako jeho motivace běžet každý trénink naprosto dokonale technicky. Na to dává největší důraz a je to hodně inspirativní. Jinak v Kalevanu je skvěle uvolněná atmosféra, takže se nejedná o nějaký ryze seriozní profi odlidštěný klub.
Nehrnou se i další nabídky? Co třeba „uměle“ vytvořený milionářský klub Koovee, který stáhl řadu hvězd odjinud.
Do Koovee se mě snažili získat před mým přestupem do Kalevanu. Jejich nabídka byla sice finančně hodně zajímavá, ale přišla ve chvíli, kdy v Koovee ještě nikdo nebyl a já se chtěl posunout hlavně technicky a k tomu by mi jenom peníze nestačily. Poté, co jsem oznámil přestup do Kalevanu, tak pochopili, že nemá cenu pokračovat v další snaze.
Strávil jsi jeden akademický rok v Helsinkách, zvažuješ ještě, resp. měl bys možnost, vydat se dlouhodobě na sever znovu?
Zkušenost to byla cenná a to nejpodstatnější, co jsem si z pobytu odnesl, je to, že se máme v Česku velmi dobře a mně osobně tady život zatím vyhovuje. Takže momentálně o dlouhodobém pobytu na severu nepřemýšlím.
Přechod z juniorů do dospělých se ti myslím poměrně vydařil. Jak se ti to povedlo, prostě jsi na tom byl tak, že jsi hned obstojně stačil mezi dospělými? Našel bys nebo zhruba odhadl, jak jsi zvyšoval tréninkové dávky od dvacítek třeba až doteď?
Myslím si, že úspěšný přechod do dospělých byl výsledkem dobrého tréninku směrem k JMS na Slovensku 2012 a následného zimního tréninku ve skupině reprošů po příchodu do Brna. Moje tréninkové součty příliš vypovídající nejsou, protože jsem měl spoustu dlouhých tréninkových výpadků kvůli různým zraněním a navíc první rok v juniorech jsem musel vypustit úplně kvůli mononukleóze.
Když se i u tebe podívám na čas z dráhy na 3 km, tak vidím 8:52 před ME 2014 a 8:43 teď při nominačkách na ME 2016. Jaký máš osobák a jaký jsi měl čas třeba v juniorech?
Já běhám trojku na dráze téměř výhradně jenom na nominačkách, takže můj osobák je oněch 8:43. V juniorech jsem ji běžel 9:09, ve starším dorostu se ještě běhala pětka.
Před tebou jsem dělal rozhovor s Vojckem, který je poměrně inovátorský ve stravě, máš v tomto směru taky něčím specifický přístup? Co tak snídáš nebo večeříš před důležitým závodem?
S Vojckem a Víčkem jsem bydlel rok na privátě, takže jsem se mnohému přiučil, nicméně můj přístup není tak radikální. Jsem asi větší požitkář, takže se nebojím dopřávat si během roku téměř cokoliv. Před důležitým závodem se ale hlídám a jsem zvyklý běhat na chuťově dost nevýrazné jídlo - jáhly s trochou medu a banánem.
Jak (a s kým) obvykle vypadá tvůj tréninkový týden, studuješ v Brně, takže kromě soustředění s reprezentací nebo Kalevanem jsi asi hlavně tam – tam jistě máš možnost trénovat společně s někým dalším?
Ano, v Brně trávím většinu času. Poté, co z Brna odešli Bet s Vojckem a Chlup přestal trénovat, tak je mým stálým sparing partnerem Dým. Chodím sice tak polovinu tréninků, co on, ale to mě ke spokojenosti stačí.
A taky tedy něco k ME - vnímáš jej nějak speciálně s ohledem na to, že je v ČR? I když pro tebe podkrkonošáka konkrétně možná ne úplně na domácí půdě?
ME beru jako zcela na domácí půdě. Jsme zvyklí běhat v tomto terénu a jsme zvyklí na styl mapování. A je to celkově velká motivace připravit se na ME v Česku ideálně.
Směřoval jsi letošní zimní přípravu nějak specificky k ME?
Zimní příprava neprobíhala nijak extra specificky směrem k ME. Až v únoru jsem se rozhodl, že hlavním závodem pro mě bude long, takže jsem podle toho trénink upravil.
Jak probíhá tvůj poslední přípravný týden, mezi návratem z Tiomily a prvním startem. Připomenu, že ty máš trochu víc času, protože začínáš až v pondělí kvalifikací klasiky.
Po 10mile jsem se necítil nijak unavený, dospal jsem tu probdělou noc a ve středu jsem šel závěrečný laktátový trénink. Teď už mě čekají jenom kratší ladící tréninky, abych se dostal do té správné pohody.
Kladeš si nějaké konkrétní cíle na umístění při ME?
V zimě jsem si vysnil top10 v jednom z individuálních závodů. Uvidíme, jestli bude tento sen reálný. Ale i s umístěním do 20. místa bych byl spokojený. Chci ale hlavně předvést výkony na hraně svého maxima, pak už jde jen o to, na co to bude stačit.
Převzato z webu ME 2016.