ME: Bronz pro českou štafetu mužů
28.5.2016 Petr Klimpl
Štafeta mužů ve složení Jan Petržela, Jan Šedivý a Vojtěch Král vybojovala na Mistrovství Evropy v OB 2016 bronzovou medaili. Titul získali Švýcaři.
Závěrečným závodem ME byl závod štafet. Běželo se ze stejné arény v Černé Vodě jako krátká trať, prostory závodu se překrývaly jen minimálně, ale charakter terénu byl stejný - kopcovitý terén, kde byly terénní detaily, kameny a skalky, řada vodotečí, různá vegetace, která ovlivňovala i viditelnost a průběžnost. Stavitelem velmi pěkných tratí byl Jan Picek, pro muže byla připravena trať o délce 6,7 km pro 1. a 2. úsek a 6.3 km pro 3. úsek s převýšením 260 m.
Bronz pro české muže se zrodil po velmi dramatickém průběhu. Na startu bylo přes 40 štafet, z balíku postupně odpadali na prvním úseku jednotliví běžci, až na čele zbyla čtveřice Petržela (CZE A), A. Kyburz (SUI A), Kowalski (POL) a T. Sila (EST), která předávala s mírným náskokem, další favorité ztratili jen málo. Na druhém úseku se z počátku osamostatnil v čele Šedivý (CZE), ale pak byl doběhnut Runessonem (SWE B) a Pawlakem (POL), další štafety ztrácely přes minutu, výraznými momenty bylo minutí kontroly a tím diskvalifikace Sjöbergem (SWE A) a velká chyba D. Hubmana (SUI A), který si spletl pořadí kontrol a nabral velkou ztrátu. Drama vyvrcholilo na třetím úseku, kde se běžci sbíhali a zase rozdělovali. Ve dvou třetinách trati vedl Král (CZE) těsně před Daehlim (NOR), M. Hubmanem (SUI B), Regbornem (SWE B), v čelní skupině běžel ještě diskvalifikovaný finišmen štafety SWE A. V závěrečné farstě měl Hubman jednodušší kontrolu a získal náskok, dvojice Král a Daehli ho stahovala, ale Švýcar malý náskok udržel až do cíle a vybojoval pro svou zemi další zlato, štafeta běžela v sestavě Florian Howald, Baptiste Rollier a Martin Hubman. V závěru Nor předstihl našeho finišmena a Noři (Carl Godager Kaas, Kinneberg Eskil a Magne Daehli) s odstupem 8 sekund vybojovali stříbro. Dalších 5 sekund zpět na bronzovém stupínku zůstala naše štafeta v sestavě Jan Petržela, Jan Šedivý a Vojtěch Král. Na dalších místech skončily týmy Švédska, Ruska a Rakouska. Výborně běželo i české béčko. Na prvním úseku Nykodým něco ztratil, předával na 18. místě s odstupem necelých dvou minut, na druhém úseku předával Kubát již devátý (+3:17), velmi dobře běžící Procházka na posledním úseku posunul české béčko na 7. místo v neredukovaném pořadí s se ztrátou necelých 3 minut na vítěze.
Hlasy v cíli:
Jan Petržela: "Byl to ideální úsek, ze začátku jsem se držel ve skupině, byl jsem aktivní, většinou jsem to vedl. Hlídal jsem si všechno. Jsem hrozně spokojenej, neuteklo mi tam vůbec nic. Byly tam trochu rozházený farsty, varianty byly různý, takže chvilku jsem tam měl kluky před mnou, pak najednou jsem měl kratší farstu, takže uvidíme, jak se to tam bude míchat. Tato pozice je skvělá, teď už věřím klukům, že to zvládnou. Dneska ty štafety byly pro nás takové přívětivější, včera tam bylo hodně těch kamenů, bažinek, potoků, dneska to bylo běžečtější.. No mám pět závodů v šesti dnech za sebou, bál jsem se před tím závodem, že to už moc nepůjde, ale cítil jsem se dobře, takže spokojenost."
Miloš Nykodým: Mně se to nepodařilo. Hned u prvního dlouhého postupu do kopce mi trošku došlo, myslela jsem si, že běžím správně na bažinku, ale vyběhl jsem si ještě o pět vrstevnic víc. Tam mi všichni utekli, pak jsem šel takový sólo závod. Po chybě jsem si byl trochu nejistej v tom nejrozbitějším, pak jsem se trošku rozběh a ke konci jsem možná lehce něco stáhnul, ale to už se nedalo zachránit. Takže bohužel pro mě nejhorší závod na tomto mistrovství.
Jan Šedivý: "Dobrý to bylo, pár menších chyb, které mě teď mrzí v konečným součtu. Kontroly byly dost zašitý. Jak jsem byl sám, tak jsem si musel dávat hrozný pozor, dvě kontroly jsem zvládnul a třetí byl kámen, kde byla kontrola dost schovaná, píchlá zezadu u potoka, myslel jsem si už, že jsem blbě... Tam mě doběhl Polák, což mě trochu rozhodilo, pak jsem se snažil pokračovat dál, jednu jsem ještě nadběh. Říkal jsem si, že už mě nesmí nikdo předběhnout, že musím doběhnout s balíkem. Jsem rád, že to takhle dopadlo. Bojujeme o medaili. Výkon úplně neřeším, je to prostě v kontaktu s čelem, jsme druhý, je to skvělý a teď je to na finišmanovi, jak to dá. Nic jiného vás na štafetách nezajímá než doběhnout na čele. Bylo to už náročný. Pátý závod v šesti dnech, protože jsou tady kvalifikace, počítal jsem s tím, že už to bude odbojovaný - pro kluky, co šli long, to byly dva těžký závody, tak už toho měli dost v nohách." Věděl jsi, že běžíš tak dobře? "Nevěděl vůbec, když jsem se tam motal s tím Polákem, ještě jsem tam udělal drobný chyby, pak jsem tam viděl nějaký velký skupiny, tak jsem si říkal, zkusím doběhnout druhej za Danáčem (Daniel Hubman) v nějaký skupině, aby to tam měl Vojťas rozběhlý nějakým způsobem na druhý třetí místo."
Vojtěch Král: "Musíme být všichni naprosto spokojení. Že je to bronzová, byla otázka finiše, který já jsem dneska prostě neměl, kluci byli lepší... Ale ten výkon, co jsem podal, byl vcelku obstojný až na jednu chybičku, ale ustál jsem to. Honza Petržela byl kvalitní základ pro štafetu na prvním úseku. Honza Šedivý zaběhl svůj pěkný standard, byl druhý za béčkem Švédů. Já jsem pak zaběhl takový štafetový standardní výkon, nezazářil jsem, kdybych zazářil, bylo by to lepší, ale musíme brát, to co je. Jsme spokojený." Pojďme si popsat závod popsat závod od kontroly ke kontrole: "Začátek byl dobrý, pohlídal jsem si to - jednička, dvojka, trojka. Na čtyřku myslím, že jsem to zvládl celkem slušně, tak jak jsem chtěl, moc jsem nestoupal, obíhal jsem zespoda podél potoka. Akorát jsem se přepočítal o potok a trochu dřív jsem to hledal, nechal tak minutku. Doběhl mě tam Magne Daehli, pořád tam byl i Regborn, ale šel jsem si svoje. Pětka, šestka dobrý, tam jsem jim trochu utekl, sedmičku jsem lehce nadběhl. Na osmičku musel mít Gustav Bergman něco níž, protože mě tam podběhl, tak jsem šel za ním. Na devítce jsem byl první. Desítka dobrá, jedenáctka byla rozhodující, protože jsem měl delší farstu, šel jsem fakt daleko do toho kamennýho pole, šel jsem kolem trojky, na jistotu. Kluci tam museli mít něco blíž. Už jsem je pak neviděl. Tak jsem to běžel, jak jsem mohl, slyšel jsem tam někoho šustit před sebou, nebyl jsem si úplně jistý, kdo to je. Když jsem vybíhal na patnáctku, tak jsem viděl na kopečku žlutý dres - Gustav Bergman a červenej Martin Hubmann. Mažňák (Magne Daehli) byl asi za mnou, otočil jsem se, viděl jsem ho za sebou, tak jsem si říkal, že to bude náročný finiš. Na sedmnáct, osmnáct jsem si Nora pohlídal za sebou. Pak tady přede mnou proběhl někdo žlutý, říkal jsem si, že je to Regborn, druhá štafeta Švédska, tak že se s tím nebudu zabývat. Přiběhl jsem na cestu, Mažňák šel zleva, tam jsme se zase seběhli, bylo to tělo na tělo, bylo ale vidět, že má do závěru víc sil. Pak tam ještě přiběhl Martin Hubmann zprava. Zbývala už jen poslední kontrola. Myslel jsem si, že jdu čtvrtej, vypustil jsem to, neměl jsem sil. Že jsme třetí, mi řekli až na doběhu. Dneska jsem už na pořádný finiš neměl. Ještě štěstí, že Švédové byli disk."
