ME: Jan Šedivý šestý na krátké trati
27.5.2016 Petr Klimpl
Ve finálovém závodě na krátké trati Mistrovství Evropy v OB si výborně vedl Jan Šedivý, který obsadil 6. místo. Tituly vybojovali Tove Alexandersson (SWE) a Matthias Kyburz (SUI).
V pátek odpoledne se rozhodlo o další sadě medailí, tentokráte z krátké trati. Běželo se jižně od Černé Vody v kopcovitém terénu, kde byly terénní detaily, kameny a skalky, řada vodotečí, různá vegetace, která ovlivňovala i viditelnost a průběžnost. Stavitel tratí Jakub Weiner připravil finálový závod mužů trať o délce 5.7 km s převýšením 210 m a pro ženy 5.0 km se stoupáním 170 m. Běželo se za polojasného počasí.
Závod mužů byl velmi vyrovnaný a o trošku rychlejší než předpokládal stavitel tratí. Vítězný Švýcar Matthias Kyburz zaběhl čas 31:56 min. a trať proběhl bez větší chyby a vyhrál s náskokem 34 sekund před Gustavem Bergmanen (SWE), třetí Lucas Basset Lucas (FRA) zaostal 51 sekund (4. Sjöberg, SWE, 5. Howald, SUI). Na šestém místě společně s Rusem Valentinem Novikovem skončil Jan Šedivý. Po pomalejším začátku a chybě na 14. kontrole v závěru hodně zrychlil a bylo z toho výborné umístění na velké bedně s odstupem 1:47 min. na vítěze. Další naše trojice skončila ve druhé desítce - 15. Vojtěch Král (+2:28), 17. Miloš Nykodým (+2:37), 18. Jan Petržela (CZE), další dva naši Jan Procházka (27., +3:47) a Pavel Kubát (34., +5:00) udělali chyby v úvodní pasáži a bylo po nadějích na umístění mezi nejlepšími.
Muži v cíli finále na krátké trati:
Matthias Kyburz: „Byl to skvělý závod. Už po včerejší kvalifikaci jsem věděl, že jsem na tom rychlostně i technicky velmi dobře. Takže dnes jsem v tom pokračoval – dával jsem si na čas se čtením mapy, šel jsem objekt od objektu, takže to bylo perfektní.“
Jan Šedivý: „Nechci být negativní, ale necítil jsem, že by to byl ten výkon, který jsem tady chtěl podat. Na druhou stranu bylo to trošku lehčí, než jsem čekal. Myslel jsem si, že to bude ještě mnohem těžší podle toho, jak jsem se koukal na staré mapy. Já jsem v tomhle prostoru nikdy nebyl, myslel jsem si, že to bude výrazně těžší i fyzicky – přeskakování šutrů a málo času na to se koukat na mapu. Ten povrch mě překvapil, že to bylo jednoduší, že se dalo poměrně dobře běžet, nějaký čas na mapování tam byl. Nebyl to čistý výkon, který bych chtěl jít na takovéto úrovni, tady by člověk chtěl jít to nejlepší, co v něm je, to tam dneska nebylo. Do kopců šlo běžet. Udělal jsem tam tak tři zbytečné směrové chyby. Tak to vždycky mrzí, že se člověk nepodívá na buzolu, trochu ulítne. Tady v tom terénu obzvlášť, když tam kolikrát nic nebylo, bylo to takové rozplizlé světle zelené, v tom člověk špatně hledá, to je pak 30 sekund jen to šupne.“
Vojta Král: „Hodně technicky náročný závod. Začátek se mi nepodařilo pohlídat tak, jak jsem chtěl. Na jedničku jsem naběhl na správný šutr, ale myslel jsem si, že jsem trošku výš. Tak jsem šel doprava a pak zpátky doleva do kopce. Podobnou chybu jsem udělal asi pětkrát, zbytečně. Několik zbytečných chyb, to je ta minuta a půl, co jsem ztratil...“
Miloš Nykodým: „Začal jsem dobře, jen jsem byl občas mírně nejistý. Na 12. kontrolu mě ale doběhl Gustav Bergman a společně jsme udělali velkou chybu na 14. kontrolu, mohlo to být kolem 40 sekund. Do konce jsme si to už pohlídali. Závěr mi přišel dost jednoduchý, tam už to bylo hlavně o fyzičce.“
Honza Petržela: „Zkazil jsem si to při seběhu na čtrnáctku. Do té doby jsem šel dobrý závod, měl jsem tam sice pár drobných zaváhání, ale myslím si, že by to bylo do desítky úplně bez problémů. Ale bohužel cestou na čtrnáctku jsem v kamenném poli zakopl, měl jsem tam dost nepříjemný pád a to mě rozhodilo. A na čtrnáctce jsem se posunul opticky na patnáctku a odběhl jsem ze čtrnáctky směrem na šestnáctku a byla to minutová chyba, než jsem si uvědomil, co se stalo. A ještě mě to psychicky dost zdeptalo, takže pak v tom fyzicky náročném závěru jsem hrozně těžko hledal síly. Určitě jsem měl na to běžet dobrý závod, ale ta jedna nepozornost mně to celé zkazila.“
Honza Procházka: „Fyzicky to bylo docela dobrý, ale bohužel hnedka na jedničku jsem udělal chybu a pak se to se mnou vezlo a udělal jsem tři, čtyři další půlminutový chybky, takový drobný. Byl to dobrý výkon, ale nebyl to ten výkon, na který jsem se celou zimu připravoval.“
Pavel Kubát: „Udělal jsem hroznou chybu na začátku (7. kontrola), odběhl jsem tam špatným směrem. Pak už se moc nedařilo, chybky se kupily. Fyzicky to taky nebylo zadarmo, byly tam nepříjemný prudký kopce.“
Pro druhé zlato si po skvělém výkonu na ženské trati doběhla Švédka Tove Alexandersson. Suverénně běžela po celou trať a nedala soupeřkám šanci a vyhrála s obrovským náskokem. Druhá Judith Wyder (SUI) udělala na 3. kontrole obrovskou chybu, na prvním radiu ztrácela přes dvě minuty, ale skvělým výkonem ve zbytku trati si doběhla pro stříbro. Bronz vybojovala Finka Marika Teini, která na vítěznou Švédku ztratila 2:25 min. (4. Alm, DEN, 5. Kinni, FIN, 6. Jansson, SWE). Našim se po skvělé kvalifikaci nedařilo. Nejlepší skončila Jana Knapová, která po drobných chybách doběhla na 21. místě se ztrátou 5:53 min., Adélka Indráková po dobrém úvodu skončila na 23. místě (+6:13), Dana Šafka Brožková dobře začala, ale na 11. a 12. kontrole vyrobila velké chyby a nakonec obsadila 30. místo s odstupem 7:21 min. (35. Horčičková +8:29, 47. Kosová +13:04).
Ohlasy v cíli:
Jana Knapová: „Dnes se mi to vůbec nepodařilo. Nemohla jsem se do toho na začátku vůbec dostat. Asi jsem se nesoustředila úplně tak, jak bych měla. Hned jedničku jsem trochu podběhla, tam jsem to úplně nepochopila, možná jsem do toho naběhla trochu rychleji... Musím říct, že trať byla poměrně těžká, hlavně začátek. Ta jednička mě trochu rozhodila, trojku jsem zkazila, pak ještě pětku, tam jsem byla výš, váhala jsem, a to už si člověk pak úplně nevěří... Cestou na sedmičku mě doběhla o dvě minuty Helena Jansson, pak jsme šly některé postupy spolu, někde jsme se rozdělily...“
Vendula Horčičková: „Běželo se mi strašně špatně fyzicky, jako by mi někdo sebral všechnu energii z těla. Vůbec to nešlapalo. Z toho pak pramenily nějaké drobnější chyby, neplynulost, protože jsem měla pořád potřebu se zastavovat, protože jsem nemohla. Vedro, vedro, vedro, prostě to dneska nešlo, hlavně po té fyzické stránce.“
Denisa Kosová: Viděli jsme na GPS trackingu, že už na třetí kontrole došlo k velké chybě. Co se tam přesně stalo? „Ze začátku jsem se do toho nemohla dostat. To místo jsem se snažila přečíst, ale kousek jsem to nadběhla a začala jsem se tam motat, vůbec jsem nevěděla čeho se chytnout. Na třetí kontrole mě doběhla Isia o čtyři minuty, pak jsem udělala další chybu a doběhla mě Marika o šest minut, tam jsem ten závod úplně vzdala. Snažila jsem se to dobojovat do cíle, ale už to za moc nestálo.“
Adélka Indráková: Chyba nastala až v druhé půli závodu, co přesně se tam stalo? „Mně to úplně nešlo od začátku , ale ještě jsem to jakž takž zvládla. Pak jsem udělala jednu větší chybu a doběhla jsem Johansson, co startovala přede mnou. Ona je na tom fyzicky dobře, nicméně jsme společně začaly dělat chybky, to se sčítalo a sčítalo a pak už jsem nemohla.“ Přesto doběh aktuálně ve třetí desítce. Spokojenost nebo to mohlo být lepší? „Rozhodně to mohlo být mnohem lepší.“
Dana Šafka Brožková: Dano, byl to rozběhnuté dobře, pak ale přišla jedenáctá kontrola. Co se tam stalo? „Já jsem na ni od začátku nešla úplně čistě, bylo to takový hodně roztěkaný, protože přeci jenom oproti kvalifikaci byl tohle jiný závod. Bylo potřeba pořád si to hlídat směrově. U jedenáctky jsem mapovala dopředu a tím jsem se vlastně přeskočila a chtěla jsem pokračovat za údolí dál, najednou tam byla cesta, takže mi to chvilku trvalo, než jsem se srovnala. Bohužel mě to rozhodila pak i na tu další kontrolu.“ Navíc po jedenácté kontrole se za tebou objevila Taylor, což na té psychice moc nepřidá … „Já jsem věděla, že od začátku nejdu čistě, ta chyba byla velká, tak jsem s tím tak trochu počítala. Samozřejmě to sílu tak trochu vezme.“ Jak jsi na tom byla fyzicky? „No musím říct, že tady už oproti kvalifikaci, která byla víceméně z kopce, se tady projevila i ta únava z klasiky.“
