MS 2022 Dánsko: Pro diváky v první řadě!
7.7.2022 Jan Šedivý
Hodnocení Mistrovství světa v orientačním běhu 2022 v Dánsku.
12 vteřin dělilo Terku Janošíkovou od medaile na premiéře čistě sprintového MS. Český tým si přesto odváží z Dánska velmi solidní výsledky, ale stejně jako loni mimo zář reflektorů - v individuálech dvě místa v TOP10, další tři v TOP15. Za očekáváním tak zůstala pouze mixová štafeta. Zda je to úspěch, či neúspěch posuďte sami...
Obavy z toho, že bude šampionát bez lesních závodů „chudý”, rozptýlil 60 stránkový bulletin na 3 disciplíny. Nekonečné množství instrukcí v původně jednoduchém formátu šampionátu, jehož cílem dle IOF bylo rozšíření MS o pořadatele zejména z mimoevropských zemí vše komplikuje. A tato vize bude asi jen těžko uskutečnitelná (bez nějaké stálé skupiny organizátorů). Druhá část plánu - dostat na pódia MS i závodníky mimo „lesní státy" - se ale povedla do puntíku.
Skvělá práce pořadatelů, určitě se zase podařilo zviditelnit OB i mimo naši komunitu a závodníci také ocenili férové tratě s porovnáním s květnovým sprintovým SP. Málokdo si dovede představit, kolik práce je za zajištěním spravedlivého závodu na 15 minut ve městě. Je potřeba naprosto bezchybná mapa (která je v rychle se měnícím městě velice složitá - co je ještě veřejné nebo překonatelné?), zajištění bezpečnosti občanů a hlídání otevřených průchodů - nutnost cca 150 lidí v terénu.
Krásné arény, prostředí, pochopitelnost závodů pro diváky u TV, vše na výbornou. Je to ale ještě orienťák? Snaha vše zjednodušit a udělat srozumitelné pro diváky definovala tratě... Představa, že se budou závodníci rozdělovat v knock-out sprintu, když ví, že tratě jsou stejné, byla částečně mylná... KO sprint je ale stále mladá disciplína, kterou je potřeba vyladit. Pomoci by mohlo např. měření času a postup tzv. lucky loosers, zkrácení programu na 2 semifinále, nebo znovuzařazení nějaké rozdělovací metody.
Ale zpět k samotným závodům. Už sprintové jaro ukázalo jasnou rovnici - jen skvělá fyzická kondice = šance na úspěch, a MS k tomu přidalo razítko. Za zmínku stojí úryvek z rozhovoru se švédským trenérem v průběhu KO sprintu: "Naši (Molen a Gustafson) na tom nejsou tak dobře, oba mají 3 km na dráze nad 8 min (8:08 a 8:12), nic neočekáváme". Mladí závodníci i fyzicky skvěle disponovaní závodníci z menších o-zemí přitvrdili konkurenci. Z lesní špičky chyběl snad jen Magne Daeli a všichni se připravovali cca rok jen na sprinty. Z toho pohledu jsou naše výsledky skvělé, snad kromě sprintové štafety.
SPRINTOVÉ ŠTAFETY
Od vzniku této disciplíny nás s menšími výkyvy dělí od medaile často jen kousek. Pořadí úseků (D-H-H-D) je nastaveno s trochou nadsázky tak, že rozhodující okamžiky jsou na ženských úsecích. Muži se tak musí absolutně zaskvět, aby byl jejich výkon vidět, ale spíše je na jejich bedrech těžký a nepopulární úděl - nezklamat. Kritický je proto pravidelně už první úsek, kde větší ztráta většinou odsoudí tým na komparz v boji o medaile. I proto se letos na 1. úseku objevilo rodinné stříbro našeho týmu Terka Janošíková. Cíl byl jasný, dostat nás na čelo, klidně s týmy Švédska nebo Švýcarska, ale zkusit odpárat zbytek, zejména Nory a Brity. Kluci by mohli navýšit náskok na medailové pozice a vyzkoušet si hned na úvod šampionátu trochu se otrkat na čele. A na závěr pak nachystat odplatu za loňské lesní štafety. Mohlo by to vyjít?
Ambiciózní plán se začíná drolit hned na začátku. Úvodní volba na 1. úseku je z mapy těžko rozpoznatelná, ale s rozdílem 10 vteřin. Terka „bere” horší variantu a dostává se dozadu za hlavní balík holek. Snad i taktická porada trenérů úplně nepřipravila Terku na tento moment, který mohl snadno nastat. Ale na sprintu rozhodují maličkosti v mapě i „hlavě”. Možná trochu přerychlený útok zpět na čelní pozice pak zapříčinil nadměrné vyčerpání a další chybu v polovině závodu. Terka i přes mírné zdravotní indispozice bojuje a nakonec dobíhá z prvního úseku na perfektním 5. místě s malou ztrátou 41 vteřin na první tým. Náš žolík je ale ze hry… Na druhém úseku ukazuje své sebevědomí Tomáš Křivda. Dostává se na 2. místo za Švédy a vede skupinku pronásledovatelů. Poté ale částečně kopíruje Terku, byť na jiném místě - na volbě přes řeku nevybírá optimální přemostění a dostává se na ocas své skupiny. Malý detail, ale náš osud je tím nečekaně zpečetěn. “Mašinfírou” skupinky je totiž nakrátko švýcarský střelec Hadorn, který na dalším postupu v trochu nepřehledném místě zatáčí do privátu a vede tak své vagóny do obří chyby. Toho si nejrychleji všímá Tomáš, ale je už pozdě, míjí nás Briti, Dáni, Litevci.. Těžká situace pro Vojtu Krále na 3. úseku. Opět dokazuje, že je na něj spoleh, skvěle provedený závod bez větších chyb. V dané konstelaci by byl k medaili ale třeba spíše zázrak. Ten se neděje. Jana Stehlíková bojuje, ale fyzicky to nestačí. Smělý sen o medaili střídá zklamání z 10. místa.
KNOCK-OUT SPRINT
Po dni volna, kdy vstřebáváme pocity ze štafet a dolaďujeme všechny možné varianty KO sprintu nás čeká nejprve nepříjemný strašák - kvalifikace.V ní postupuje jen prvních 12. závodníků z rozběhu, a to není žádná legrace. Za zmínku tak určitě stojí, že kompletní postoupili pouze 2 mančafty - Češi a Briti. Skvěle odvedla svoji práci třeba Janča Peterová, která si i jako benjamínek výpravy bez nervozity pohlídala postup. Tradičně jistý byl i Jakub Glonek. Ten „kvaldy” prostě umí a tentokrát se nenechal rozhodit ani bizarní situací, kdy mu přičinlivý pořadatel sebral těsně před startem popisy z ruky, protože neměl popisník. Musel tak běžet bez nich (je to dle dánských pravidel, které ale na MS neplatí).
Po kvalifikaci probíhá celkem spektakulární podívaná - výběr skupin do čtvrtfinále (potažmo semifinále, protože se dopředu ví, jaké rozběhy se v něm spolu utkají). Závodníci si podle daného klíče postupně volí své soupeře do rozběhu, tentokrát pomocí podepsaných míčků, které umísťují na pódiu do stojanů. Unikátní show na poměry OB skvěle okořeňuje i spíkr Per Forsberg.
Tím sranda ale končí a po 2 hodinové pauze je zase vidět napětí a koncentrace ve tvářích závodníků. Na květnovém SP ve Švédsku nám finále KO sprintu moc nesedlo - bylo to až příliš fyzické. Byť jsou naši opravdu výborně připraveni, tak světová špička je na excelentní úrovni. A i když je dle parametrů tratí hodně málo kontrol (8-11), tak se stále modlíme, že pořadatelé nějakou vychytávku vymysleli a startovní pole se trochu rozdělí.
To se však neděje. Do semifinále sice postupují naše hlavní želízka na medaili, ale zejména pro naše kluky je trať bez rodělovacích metod nepříjemností - Tomáš Křivda i Vojta Král dokážou řídit své skupiny v semifinále, ale v závěru mají oba smůlu. Tomáš padá po nárazu do stromu, Vojta obíhá keřík ze špatné strany. Terka Janošíová pak bohužel padá hned při seběhu ze startovní pódia, kde byl shrnutý koberec. Těžce se sbírá a zkouší se dostat zpět od závodu, ale díky roztrhlé mapě po pádu mapuje na špatnou kontrolu a také vypadává. Není ve zvyku u TOP závodníků si v našem sportu stěžovat na smůlu a naši to berou s nadhledem, bravo.
INDIVIDUÁLNÍ SPRINT
Snad s trochou ironie pro starší generace, ale bez nadsázky pro letošní MS, lze poslední závod označit za královskou disciplínu šampionátu. Ze sestavy vyřazuje viróza Vojtu Krále. Na kdyby se ve sportu nehraje, ale finále mu mohlo opravdu sedět. Velká škoda…
Opět startujeme kvalifikací, tentokrát s postupem pro 15 běžců z každé skupiny. Z našich vypadává náhradník za Vojtu - Martin Roudný, který otevírá závod skvěle a nic nenaznačuje tomu, že by mohl vypadnout. Pak ale ztrácí v těžké pasáži chladnou hlavu a zkrat ho stojí postup. Kopec štěstí má naopak Jana Stehlíková, která o vteřinu postupuje a svůj poslední závod v kariéře na MS bude vybíhat s jedničkou!
Finálový program začíná muži a velmi zajímavá trať bez chvilky oddechu pro hlavy závodníků slibuje zajímavou podívanou. Z našich vyráží na trať první Jakub Glonek, ale zrovna jemu závod na míru šitý není, navíc nemá svůj den ani fyzicky = 31. místo. S jinou dynamikou vybíhá Tomáš Křivda, který tentokrát (konečně) sází na defenzivní taktiku. Útok na medaili to nepřináší, ale skvělé 12. místo ano. Snad odrazový můstek k dalším úspěchům pro našeho mladého talentovaného závodníka. Za zmínku určitě stojí i zlato Kaspera Fossera, který po zranění ústál i velmi technický sprint. Spolu se Švédem Bergmanem ho na stupně vítězů doprovází slzavý Belgičan Michiels, kterému to po jeho nekonečných 4. místech přál snad každý.
Ženský závod zahajuje Jana Stehlíková chybou a její loučení tak postrádá nádech tajemna, kam až by to mohlo vyjít (34. místo). S číslem 12 startuje Adélka Finstrlová, nejde vůbec špatně, drobné chyby ji v těžké konkurenci odsouvají na 26. místo, ale jen 1:30 za vítězku a pohled na výsledky, i když je to ve 3. desítce, není zklamáním. Na trati je tak poslední běžec hájící české barvy - Terka Janošíková. Jde skvěle, bez velké chyby, propočtem mezičasů to na medaili na průběhu nevypadá, ale na předposledním mezičase je 1 vteřinu za Elenou Roos. Pokud ji porazí, bude to velké pódium. Ale končíme, kde jsme začali - špatná mikrovolba, ztráta cca 5 vteřin a je hotovo. I tak je to naprosto úžasné 7. místo, jen 12 vteřin za bronzem!
A jak hodnotí MS čeští reprezentanti?
TEREZA JANOŠÍKOVÁ (10. místo sprintovky, 10. knock-out sprint, 7. sprint)
* Sprintovky: Nebyl to ten týmový výsledek, za kterým jsme mířili, ale to je prostě sport. Mě mrzí, že hned na jedničku jsem zvolila špatnou volbu, po průběhu arénou jsem se překoukla a naběhla na jinou farstu.
* Na knock-out jsem po pádu bojovala, ale po průběhu arénou bylo po nadějích.
* Sprint: Můj tajný cíl byl posunout si umístění z knock-out sprintu, sedmé místo je krásné, nebylo to daleko, jen 12 vteřin od medaile. Je skvělé vědět, že na to mám, a jednou se to určitě sejde.“
TOMÁŠ KŘIVDA (10. místo sprintovky, 13. knock-out sprint, 12. sprint)
* Na sprintových štafetách naše skupina pak zaběhla do jiného místa, než jsme chtěli, byl jsem sice první, kdo si to uvědomil, ale ta ztráta byla obrovská.
* Semifinále knock-out sprintu bylo dramatické a moc jsme se nedělili. Snažil jsem se držet pozici těsně za čelem, která mi vyhovovala. Bohužel dvě kontroly před cílem jsme probíhali úzkým místem a trefil jsem tam nějakou větev, která mě během sekundy posadila na zem, pak už nebylo o co bojovat. Semifinále je dobrý výsledek.
* Na sprintu to bohužel nebyla top desítka, nicméně to nebyl špatný výkon.
VOJTĚCH KRÁL (10. místo sprintovky, 13. knock-out sprint)
* Sprintovky se mi povedly, dřívější zranění mě vůbec nelimitovalo. Prostě jsem zvládl běžet naplno, mapově tam bylo pár malých zaváhání.
* Semifinále se nevyvíjelo úplně podle mých představ. Plánoval jsem, že to absolvuji na čele a budu to mít pod kontrolou. To se mi totiž nepovedlo ve čtvrtfinále a musel jsem hodně finišovat, abych postoupil. Na závěr rozhodla maličkost, která rozhodla o postupu do finále, ale semifinále beru všemi deseti.
JANA STEHLÍKOVÁ (10. místo sprintovky, 25. knock-out sprint, 34. sprint)
* Sprintovky: Byl to technicky náročný závod, fyzicky to bohužel nebylo ono a druhá půlka pro mě bylo utrpení.
* KO: Musím být spokojená, i když mě mrzí, že postup dál nevyšel. Na začátku jsem vzala horší volbu, a pak jsme se skupinkou musely dotahovat čelo, což nás stálo síly.
* Sprint: Můj výkon měl mouchy, byla tam nervozita, ale z mého výkonu jsem vytáhla vše, co šlo.
JANA PETEROVÁ (31. knock-out sprint)
* MS v Dánsku jsem si užila, nálada v týmu byla skvělá. Se svým výsledkem spokojená jsem, kvalifikace KO se mi povedla přesně tak, jak jsem chtěla, takže paráda. Čtvrtfinále už bylo nad moje fyzické síly, tam jsem se jen snažila důstojně doběhnout, užít si to a posbírat ty cenné zkušenosti. Díky za to, že jsem mohla být součástí týmu!
JAKUB GLONEK (25. knock-out sprint, 31. sprint)
* KO: Nikdo to moc nechtěl tahat, všichni se pouštěli před sebe, drželi jsme se ve skupině. Na konci se to rozběhlo, zůstal jsem tam trochu zavřený o krok pozadu a už jsem to nedohnal. Doufal jsem, že bych mohl dopadnout lépe, bylo to kousek.
?Sprint: Já jsem extrémně nespokojený. Když jsem se rozběhával, tak mi přišlo, že nohy jdou super. Po příjezdu na start mě ale nohy nepodržely.
ADÉLA FINSTRLOVÁ (26. sprint)
* Finále bylo extrémně náročné, jen najít cestu, jak se dostat jakkoliv ke kontrole, dalo na trochu detektivního pátrání v bludišti ulic a vnitrobloků. Já jsem šla vcelku dobře, i když pár postupů jsem nezvolila ideálně. Konkurence je neúprosná, chybělo mi na nejlepší fyzicky. I tak jsem s předvedeným výkonem spokojená.
MARTIN ROUDNÝ (23. v kvalifikačním rozběhu sprintu)
* Bohužel přišel i zdravotní výpadek Vojťase před závěrečným sprintem, za kterého jsem byl připraven zaskočit. Dopolední kvalifikace se mi ale vůbec nepovedla a po předvedených chybách jsem neprošel sítem do závěrečného finále, kterého jsem se tak mohl následně účastnit maximálně jako divák v aréně. Mrzí to, ale určitě dobrá zkušenost pro budoucí závody. Díky za to že můžu!
