Pavel Košárek: metodika a práce s juniory
2.2.2020 Petr Klimpl
Pavel Košárek, který je metodikem svazu a současně trenérem juniorské reprezentace, odpověděl na počátku roku 2020 na pár otázek.
Začněme metodickou prací. Jedním z hlavních cílů, který jsi měl pro rok 2019, bylo změnit formu a kvalitu školení trenérů 2. třídy pro orientační sporty, tak aby školení mělo oficiálně akreditaci od MŠMT. Školení proběhlo za poměrně velkého zájmu. Kolik bylo vyškoleno trenérů a jaké jsou zpětné vazby od účastníků na toto školení?
Celé školení absolvovalo 33 trenérů. Nechal jsem si od účastníků vyplnit dotazníky ohledně jejich spokojenosti. Co se týče jarní obecné části, která proběhla o dvou víkendech na Strahově a zajišťovala ji pro nás VOŠ ČUS, tak tam bych to rozdělil podle vzdělání a znalostí účastníků. Pro ty, kteří mají vystudovanou VŠ v oboru tělesná výchova, to bylo spíše opakování. Přínos to mělo především pro ty, kteří mají spoustu zkušeností z OB, ale obecný základ tréninku jim chybí a hlavně pro ty, kteří se chtějí dále posunout. Kvalita přednášek výrazně závisela i na lektorech, jak dokázali zaujmout. Vyloženě nám nesedla jedna přednáška a tam věřím, že pro další běh školení, bude možné domluvit změnu.
Část specializace proběhla o dvou prodloužených víkendech na podzim, k tomu patřil i seminář v Jablonci (hlavně přednáška o psychologii), workshop Ocad a některá problematika byla zajištěna formou samostudia. S některými přednáškami a tématy vládla spokojenost. K některým jsem obdržel drobné připomínky a návrhy na úpravu a budu se to snažit zohlednit v dalším běhu školeni. Určitě nejzajímavější byl závěrečný víkend v Podomí na Drahanské vrchovině, kde byla připravena i praktická ukázka několika map. tréninků, které si trenéři měli možnost sami vyzkoušet a probíhaly tam plodné diskuze na různá témata. Z toho jsem měl dobrý pocit.
Zájem byl velký, kdy plánuješ další běh školení T2?
Školení bych rád otvíral 2-3 letých intervalech. Pokud ale bude dostatečný zájem, tak otevřeme další běh ve spolupráci s VOŠ ČUS už letos na podzim.
Bude v dohledné době otevřeno studium T1 (dvouletá forma dálkového studia na VŠ)?
Dvouleté dálkové studium na FTVS je možno otevřít v případě dostatečného počtu účastníků. Dohromady se jedná o 4 semestry z obecné části sportovního tréninku a specializaci si opět zajišťuje ČSOS. Je to vlastně značně rozšířená forma naší nově akreditované T2. Poptávku po tomto školení jsem zatím nezaznamenal.
Školení T3 v orientačním běhu organizují oblasti a podle ohlasů mají velmi různou úroveň. Plánuješ ve spolupráci s metodickou radou resp. metodickou komisí sekce OB nějaké změny v tomto školení, resp. nějakou lektorskou pomoc oblastem, aby měla školení vyšší úroveň?
Ano, školení T3 je po dokončení T2 na řadě. Trenérů T3 máme nejvíce a stojí na nich trenérská činnost v klubech a zastávají velmi důležitou roli v předávání znalostí a zkušeností především začátečníkům. Nejdřív se chci seznámit s celou situací v jednotlivých oblastech a pak se rozhodneme, jakou cestou se vydáme.
Dalším cílem bylo zatraktivnit a nalákat více lidí na tradiční podzimní seminář trenérů a rozhodčích. Ten proběhl v listopadu v Jablonci nad Nisou. Jak jsi s ním byl spokojen?
Spokojen jsem byl, v Plzni v roce 2018 byl poměr účastníků 60/30 ve prospěch rozhodčích a loni v Jablonci to bylo přesně naopak. Díky Honzovi Pickovi jsme měli skvělé zázemí a dle ohlasů účastníků se většina přednášek líbila a byly přínosné. Otázka se nabízí nad samotnou organizací semináře, poněvadž jsme na počtu 100 účastníků (R+T) a pro společné přednášky se už hůře hledají vhodné prostory.
Kde bude seminář v roce 2020? Budou v něm nějaké změny?
Po domluvě s Liborem Zřídkaveselým ho opět spojíme s O-gala a bude tedy v Brně. Spojení s O-gala i to, že je to každý rok na jiném místě se nám osvědčilo. Žádné převratné změny nechystám. Důležité je mít zajímavá, současná témata a přednášející, kteří dané problematice rozumí. Spousta témat vyplyne v průběhu sezóny, kde se právě snažíme reagovat na poptávku nebo na problémy, které vyvstanou. Ale několik jich mám ještě v zásobě z minulého roku.
V závěru roku 2019 byl představen metodický portál. Jaké máš zpětné ohlasy na jeho úroveň?
Přišlo několik pochvalných mailů a obecně jsme se s žádnou kritikou nesetkali. Na tomto místě bych rád poděkoval Davidu Pustaiovi, který si vzal se svými kolegy celou realizaci na starosti.
V průběhu loňského roku vycházely pravidelně obnovené metodické listy. Bude jejich vydávání pokračovat, a na co se mohou trenéři v klubech těšit, že bude jejich náplní?
Metodické listy jsou především iniciativa Janči Kubátové. Letos budou vycházet dále. Náplň očekávám podobnou, tzn. aktuální témata, tréninkové tipy, mapové hry atd.
Jaké úkoly má metodická práce v roce 2020? Na co budeš klást hlavní důraz?
Už se rozjela organizace různých workshopů, kdy jsme reagovali na poptávku po této formě vzdělávání. Zájemci už se mohou v Orisu hlásit na workshop věnovaný stravě, psychologii a sportovnímu výkonu a na workshop k programu QuickEvent. Rozjednaný je pak ještě workshop k dopingu. Budeme se věnovat organizaci školení T3, jak popisuji výše a rád bych vydal nějaký metodický materiál. Na tomto místě bych rád zmínil, že za celou metodikou stojí také Honza Picek a Janča Kubátová, kteří mají spoustu zajímavých nápadů a také je realizují.
Pojďme k juniorské reprezentaci. Na juniorském MS jsme získali medaili (bronz Terezy Janošíkové) a také pár umístění v TOP 10. Jak jsi spokojen s těmito výsledky?
Obecně převažovala spokojenost. Určitě to někdy mohlo být lepší, ale jak jsem psal, po předloňském JMS v Maďarsku to pro nás nebylo jednoduché. Výborné bylo opět vystoupení Terky Janošíkové, která vybojovala medaili na krátké tratí a ve všech dalších závodech stála na velké bedně, do TOP10 dokázal v individuálním závodě zaběhnout i Tomáš Křivda a velmi dobrý pocit jsem měl ze štafet, kdy k tomu závodníci přistoupili velmi zodpovědně a díky výborným taktickým výkonům a týmovému duchu skončili oba týmy na velmi cenných 5. místech. Pozitivně také hodnotím vystoupení závodníků, kteří se ještě předloni do nominace neprosadili a svoji šanci se předvést dostali víceméně až loni v Dánsku a uspěli.
Z juniorské reprezentace odešli tři medailisté z MSJ (Tereza Janošíková, Barbora Chaloupská a Tomáš Křivda). Letošní juniorský šampionát je v červenci v Turecku. Jak vidíš šance na zopakování loňských a předloňských úspěchů?
Před sezónou došlo k výrazné obměně a omlazení celého týmu. Na JMS bude startovat minimálně osm nových závodníků, takže si výsledky vůbec netroufám odhadovat. Něco nám určitě naznačí příprava, něco jarní závody. Je to pro nás nová výzva, těším se na to a věřím, že když se budeme poctivě připravovat, tak se povedené výkony dostaví.
Co víme o terénech vrcholu juniorské sezóny? Je v Turecku, občas se ozývají hlasy, zda to tam bude bezpečné...
Závody proběhnou v podstatě na takovém úzkém pásu pevniny mezi Černým a Marmarským mořem zhruba hodinu cesty od Istanbulu, kde je poměrně kopcovitý terén. Na klasice a štafetách můžeme očekávat převážně listnatý les, docela dost komunikací a v některých částech prudší svahy. Na technicky náročném middlu se vyskytnou i kamenné pasáže a vegetace by měla být také bohatší. Zajímavě vypadá sprintový prostor v Izmitu, který se nachází v nadmořské výšce 20-100 metrů, takže je celý ve svahu a očekávám, že zástavba bude velmi rozmanitá.
Jinak budu Turkům držet palce, aby to byl úspěšný šampionát. Věřím tomu, že když tam jezdí na soustředění sportovní týmy z nejrůznějších odvětví, že bude všechno v pořádku.
Podívají se junioři v rámci přípravy do terénů MSJ?
Ano, máme tam naplánovanou závěrečnou přípravu.
Jaký je tedy plán přípravy juniorského týmu?
Důležitou přípravnou akcí k JMS pro celý tým bude týdenní soustředění na konci března na Silici a v Maďarsku (Cserhát). Tuto lokalitu jsem vyhodnotil jako adekvátní a finančně dostupnou variantu. Jinak první soustředění v Chocni už máme za sebou, příští víkend nás čeká lyžařsko-běžecké objemové v Jizerkách, pak víkendovka u Kamenice a ke konci dubna ještě jedno kratší soustředění nebo výjezd na závody do blízkého zahraničí. Na prázdniny máme naplánovaný tradiční zájezd s poznáváním terénů pro velký počet účastníků ve Švédsku a na podzim ti nejlepší budou závodit na JECu v Belgii.
Kde budou nominační závody na MSJ?
Po čtyřech letech opět proběhnou v ČR. Sprint bude při ŽA v Jihlavě. Klasika na Kladkách v prostoru MČR 2018 a krátká trať na Granátovce nedaleko Šumperka.
Na prvním letošním soustředění v Chocni bylo poměrně dost účastníků, bylo otevřené i pro závodníky mimo juniorskou reprezentaci. Budou otevřená i další soustředění?
Otevřené bude ještě soustředění na přelomu února a března u Kamenice a do jisté míry je otevřené i letní prázdninové soustředění.
Změnil se proti loňsku nějak realizační tým, s kterým spolupracuješ?
Místo Borise Navrátila s námi jezdí Martin Křivda (který s námi pár akcí absolvoval už loni) a tým jsme už loni doplnili o maséra Kubu Šroma.
Kam a kdy plánujete skoro již tradiční zahraniční tréninkový tábor pro dorost a juniory o prázdninách?
Zájezd už je z větší části zařízený. Jeho hlavním cílem je účast na O-ringenu a po něm pár dní tréninku v okolí Uppsaly.
Někteří členi loňské juniorské reprezentace jsou letos už v dospělé reprezentaci. Jak vidíš jejich perspektivu?
Když budou pracovat s takovým odhodláním jako dosud, tak dobře. Mají velkou výhodu, že jich v posledních dvou letech do dospělých přešlo opravdu hodně, tvoří dobrou partu a tím se mohou táhnout nahoru. Budu jim držet palce.
Českému hokeji se v poslední době moc nedaří. K situaci v tomto sportu se vyjadřuje řada lidí. Zaujal názor šéfa brněnské Komety Libora Zábranského, který porovnával výchovu talentů u nás a ve Švédsku (tam se naopak v poslední době hokeji hodně daří). Ten říkal, že tak do 16 let jsme se Švédy srovnatelní, pak nám ale hrozně utíkají, protože jsou vedeni metodicky k tréninku (dokonce použil slovo dril). Nepřipomíná ti to situaci v OB, kdy právě kolem věku 17 let nám severské státy velmi výrazně utečou, zatímco do té doby jsou naši mladí závodníci konkurenceschopní?
Problematice hokeje se dopodrobna nevěnuji, ale hraje ho synovec a vím, že u nás jsme hned od počátku upnutí na body a na tabulku. Ve Švédsku nechávají žáky prostě hrát, bez ohledu na skóre a na tabulku, kdy vůbec tyto údaje nevedou. Jde o to, aby je to hlavně bavilo a našli si kladný vztah ke sportu. Takže je pravda, že do nějakých 15 let jsou naši hokejisté lepší, ale pak se karta vlivem nárůstu tréninku, metodiky, systému a zázemí obrátí ve prospěch Švédů.
Zde může být určitá podobnost s orienťákem, kde víme, že Švédi neobsazují např. kategorie 16 na MED nebo mají vypsané soutěže Swedish League až od 18, podobně Norové. Výsledky v kategoriích 18 na MED se začínají podobat mnohem víc těm z JMS než 16 na MED.
Nicméně je třeba si uvědomit, že ve Švédsku je mnohonásobně vyšší členská základna v OB (přes 80 000 registrovaných), která přirozeně vždycky disponuje větším počtem nadaných lidí, kteří se navíc odmalička pohybují (trénují) v těch nejnáročnějších terénech. My bychom se spíš mohli inspirovat ve Švýcarsku, které je nám v některých ohledech bližší.
K tréninku mládeže: V zimě to vypadá, že všichni dřou, ale v létě před podzimním vrcholem si většina užívá na vícedenních a s tréninkem to jde s kopce (stačí třeba porovnat testy na dráze na jaře a na podzim). Trénuje se tedy v našich klubech v mládeži dost a pravidelně?
Přesně, jak říkáš, dokud je školní rok, tak závodníci se připravují na pravidelných trénincích a mají další oddílové akce. Během letních prázdnin se tyto aktivity celkem logicky utlumí. Neřekl bych, že během léta závodníci netrénují, spíš tam není takový systém jako v průběhu zimy a jara. Začátek prázdnin je pojat odpočinkově. Pak přijdou vícedenní závody, dovolené, i když často sportovní nebo i takové soustředění na Severu je z hlediska budování formy spíše základem než jejím laděním. Nicméně základ vytrvalostního a tempového tréninku mají, pak to ale musí podpořit patřičnými tréninky pro vybudování formy pro podzimní sezónu. Taky si musíme uvědomit, že letní tréninkový blok je o hodně kratší než ten zimně-jarní. Jinak jarní nominační dráha vyjde v porovnání vždycky lépe prostě proto, že tam jde o víc a závodníci se na to chystají. Kdežto ta podzimní je právě na konci prázdnin s problémy, které popisuji.
A teď se vrátím ke školení T2. Přinesou nově vyškolení trenéři do klubů při trénování mládeže nové impulsy?
Pevně doufám, že ano. Pestrost trenérů na školení byla velká, což bylo fajn, protože mohl každý přispět svým pohledem na věc. Také každý má jinou tréninkovou skupinu. Ale věřím, že každý odjel s nějakými inspirativními nápady, že se třeba utvrdil v tom, že něco dělá dobře a že někde, kde třeba tápou, se to vlastně dá udělat jinak.
Co bys popřál českému OB do nové sezóny?
Hlavně aktivní, nadšené a fér lidi. Závodníkům, ať se podaří dosáhnout na vytyčené sportovní cíle a všem pak přeji především pevné zdraví a radost z OB.
Dík za rozhovor a přeji mnoha dalších úspěchů v práci.
Také děkuji.
