Pokud to nevyjde na ME, tak už asi nikdy…

19.1.2016 Petr Kadeřávek

Jan Procházka, v orienťácké obci známý jako Bet, patří k našim nejzkušenějším reprezentantům. Před Mistrovstvím Evropy, které se uskuteční letos v květnu v Jeseníku, poskytl tento rozhovor.

Je tomu tak, tento den jsme si s Martinou řekli ANO a tak trochu stylově jsme tak zakončili naše působení v Brně.

 

Máš tedy v úmyslu nasměrovat v blízké budoucnosti život trochu jinak, s větším příklonem k jiným životním radostem - rodina, bydlení, práce...?

Koncem minulého roku jsme se přestěhovali do Dobřichovic. Pro mě je to po čtyřech letech návrat domů a pro Martinu přechod do nového prostředí. Doktorandské studium v Brně se mi přehouplo do módu dálkového studia a já od října začal pracovat pro jeden start-up, jako projektový manažer. Zatím mám pružnou pracovní dobu a čas na trénink. Jedinou změnou v životě je tak konec dlouhodobého plánování, ale rozhoduji se z roku na rok, zda budu ještě pokračovat s orientačním během na vrcholové úrovni.

 

Ještě jedna odbočka od sportu, čtu tu v jednom starším rozhovoru, že jsi během studií přilnul k sociální geografii a následně jsi se v rámci doktorandského studia věnoval rozvoji venkova. K čemu jsi došel, nabyl jsi nějakých nápadů, jak rozvoji venkova přispět?

No právě, že jsem zatím žádné aplikovatelné výsledky neměl, proto přešlo studium do dálkové podoby. V zásadě se věnuji „novému“ fenoménu místních akčních skupin a poslední články byly kritickým srovnáním funkčnosti těch českých a západoevropských. Kdyby někdo ze čtenářů pracoval v tomto oboru, tak ať se mi ozve. Dokončení studia jsem ještě neodpískal.

 

Tento rok je předpokládám ze sportovního hlediska ještě jasný - jak do něj tedy zapadá nadcházející náročná sezóna a konkrétně pak ME? Pro českého reprezentanta je vrcholná akce na domácí půdě jistě výzvou.

Zažil jsem MS v Olomouci a SP v Liberci a vím tedy, co vrcholová akce na domácí půdě znamená. ME je pro mě jasnou prioritou nadcházejícího roku. Závodit před domácím publikem je ohromný zážitek a já si ho chci naposledy užít.

 

Už máš rozmyšleno, na jaké disciplíny se budeš soustředit, resp. už i přímo rozhodnuto, že některé vynecháš?

Soustředím se hlavně na lesní disciplíny. V hlavě mám však stále i smíšené štafety. Na jednu stranu máme ve smíšených štafetách super tým, ale na druhou stranu bych rád konečně uspěl v individuálním lesním závodě. Mám stále v hlavě MS ve Skotsku, tam jsem týmu moc nepomohl.

 

Pokud tě chytím za slovo, zmínil jsi tento závod spíše v kontextu té odpovědi, že počítáš i se sprintovým závodem, nebo ti doteď leží v hlavě o něco víc než ostatní výkony ve Skotsku?

Sprintové štafety mi leží v hlavě od podzimního SP ve Švýcarsku a pravidelného „masážního“ přísunu Vojty Krále a Denisy Kosové. MS ve Skotsku zmiňuji, protože tam jsem se také soustředil na lesní disciplíny a výkon ve městě podle toho vypadal…

 

… a pokud se takové věci smí vyslovit - jaké jsou pro ME cíle – předpokládám individuální medaile?

Být do desítky je nesmírně těžké, do šestky je to pódium, ale medaile je jen pro první tři. Zkusím tam být! Pokud to nevyjde na ME, tak už asi nikdy…

 

Začátek ME, konkrétně sprintový víkend, je ten hned následující po Tiomile, může to mít vliv nebo není výkon na Tiomile zas až tak zásadní na dostatečnou regeneraci během dalších 6 dní?

Ano, určitě je to blízko Tiomily, na druhou stranu je to v Česku. Takže všichni si můžeme v týdnu v klidu odpočinout doma na rozdíl od ostatních zemí…

 

Už za sebou samozřejmě máte přípravu v relevantních terénech, kolem Rejvízu nebo Vidnavy to pro zkušeného našince není až tak neznámé, ale Bílá voda, to už je pro většinu z nás fakt bílé místo na mapě republiky – bylo to tedy při přípravě i výrazněji odlišné od známějšího okolí Jeseníku?

V zásadě, máme víc informací spíš o terénu longu. Tedy zmiňované Bílé Vodě. To bude typický jesenický terén, i když v nižší nadmořské výšce, čímž se mírně změní charakter lesa. Větší výzvou však je terén krátké a štafet. Zde stále přemýšlím nad místním terénem a taktice závodění v něm. Prostor závodů je totiž přechodem Vidnavy do Jeseníků, tedy něco opravdu specifického co se jinde v Česku těžko hledá.

 

Přinesly tedy tréninky v relevantních terénech nějaké natolik nové poznatky, že třeba pomohly nasměrovat další přípravu trochu jinak, než jsi čekal, jak ve vztahu ke kondici, tak k technice?

Od letoška spolupracuju s Petrem Losmanem a zařadil pár inovací do mého tréninku. Tou největší je pravidelné testovací kolečko na Brdech. Snažili jsme se nakopírovat profil klasiky ME a brdské lesy jsou Rychlebským horám celkem podobné. Další fáze nastane až na jaře, a to v rámci taktické přípravy. Bude důležité se správně naštelovat na závodění v Česku.

 

Do přípravy na ME zapadalo trochu i MČR na klasice, i když se konalo na odvrácené straně Jeseníků. Jak hodnotíš srovnání s Baptistem Rollierem, který se tam stal tvým jediným přemožitelem?

Na MČR na klasice jsem se cítil dobře, ale Baptiste byl silnější jak fyzicky, tak podal i stabilnější mapový výkon. Byl jsem však na dostřel od jednoho z nejlepších světových závodníků, což byla pozitivní zpráva před začátkem zimního tréninkového období.

 

Takže na to tedy naváži obligátní otázkou – jak se zatím zimní příprava daří?

Zatím jsem s přípravou spokojený, v tomto týdnu jdu s reprezentací na fyzické testy a uvidím, kam jsem se od listopadu posunul. Na jih jsem se zatím moc nehrnul, ale v únoru vyrážím na POM (Portugal O Meeting), což bude první test před novou sezónou. Ukáže se, jak na tom jsem a zda je potřeba změnit něco v tréninku.

 

V rozhovoru pro Svět běhu uvádíš, že za rok 2014 jsi naběhal 5 600 km, odtrénoval 580 hodin, z toho 480 hodin běhu a z nich asi třetinu času s mapou. Mezitím nám skončil rok 2015, jaké jsou Tvé statistiky z něj?

Loňský rok byl o něco slabší, protože jsem během závodního období neměl sílu pořádně trénovat, jak jsem byl zadřenej. Stejně to dalo asi 560 hodin a 5 400 naběhaných kilometrů a odhaduji opět 30-40% s mapou nebo terénem.

 

Jak s trochu větším odstupem vnímáš uplynulou sezónu? Nechal jsi se slyšet, že už na jaře to nebylo podle představ, což se nakonec asi dalo říct i o MS. Ale závěrečné kolo svěťáků nakonec mohlo být dobrým povzbuzením do další přípravy? Našel jsi třeba nakonec i nějaké vysvětlení, proč sezóna nedopadla podle toho, jak jsi se na ni připravoval?

Mám za sebou tři poslední sezóny a všechny jak na houpačce. 2013 a 2015 jsem se zúčastnil prvního kola SP na jižní polokouli a v obou letech jsem během závodní sezóny na svém těle sledoval příznaky přetrénování. Před MS 2013 ve Finsku jsem téměř nedokázal pořádně trénovat a loni jsem všechno běhal zadřený a neuvolněný. Až po MS jsem si dal pauzu a trochu jsem se vzchopil. Běhání najednou opět šlo lehce. Z toho důvodu jsem na letošní sezónu začal pořádně trénovat až v prosinci, snažím se trénovat více systematicky a neodjel jsem trénovat do JARu (tj. i přes zimu v teple a nadto vysoké nadmořské výšce…). O tom jsem tajně snil, ale…

 

Vida, takže do tohoto vývoje jako opačný pól té houpačky zapadá rok 2014 a 4. místo na middle ME a tím pádem pak i rok 2016. Takže za to nemohla jižní polokoule sama o sobě (že by z nějakého důvodu negativně zapůsobily okolnosti jako časový posun, výrazně jiné prostředí), ale prostě nutnost začít brzy během zimní přípravy trénink?

Myslím, že tam jsou dva faktory. Prvním je nutnost začít velmi brzy s tréninkem, tedy skoro vynechat podzimní pauzu. A druhým je zboření systematického rozvoje. Ten měsíc prostě chybí, člověk totiž ať chce nebo nechce tak cestuje a trénink přizpůsobuje okolním podmínkám a ne systematickému rozvoji.

 

Jsi už zkušený o-běžec, je ještě stále co „objevovat“ v systému tréninku, přípravy, regenerace,...?

V zásadě je pro mě největší výzvou nalézt rovnováhu mezi tvrdým tréninkem a dostatečnou regenerací. Z toho důvodu jsme se Sosákem (Petr Losman) v zimě zkrátili některé rychlé tréninky, protože je už hůř regeneruji a nejsem poté schopný odběhat zbytek tréninků v týdnu.

 

Budeš se po hradeckém Vánočním sprintu ještě někdy chtít postavit na start nějakého městského závodu?

Asi narážíš na příhodu se psem, který naštěstí ulovil pouze kus mého plandajícího dresu. Ukazuje to však, že mám pořád slušnou rychlost, kdybych byl pomalejší, tak ho mám zakousnutého v zadku. Takže ano pro MS plánuji comeback do města…

No tak to je myslím do nové sezóny super zpráva, tak dík a ať jsi tedy pořád před pronásledovateli o krok napřed!

Užitečné odkazy:
Osobní stránka
Profil v databázi worldofo
Rozhovor pro vždy.cz (říjen 2015)
Rozhovor pro svět běhu (červen 2015)
Rozhovor po (další vyhrané) Velké kunratické 2015

 

Převztao z webu Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2016.

---

« zpět