Síň slávy českého OB: Renata Vlachová a Alois Láznička
5.12.2014 Petr Klimpl
Do síně slávy českého orientačního běhu byli v pátek v Brně uvedeni Renata Vlachová a Alois Láznička.
Renata Vlachová
Renata pochází ze severní Moravy. Narodila se před 70 lety v Ostravě, dětství prožila v Háji ve Slezsku a v Olomouci vystudovala Přírodovědeckou fakultu UP. Zde se také začala intenzivně věnovat sportu, závodila v běhu na lyžích a po návratu na Ostravsko, kde posléze prožila svou učitelskou kariéru, začala také závodit v orientačním běhu. Již v roce 1968 na Mistrovství ČSSR byla třetí v jednotlivcích, v roce 1969 se probojovala se do reprezentačního družstva a až do roku 1977 byla jak v letní tak zimní o-reprezentaci.
Startoval
a na několika mistrovstvích světa: 1970 – NDR, 1972 – ČSR, 1974 – Dánsko, 1976 – Skotsko (orientační běh) a 1977 – Bulharsko (lyžařský orientační běh). Mezi své nejlepší umístění si počítá 5. místo z MS v Dánsku na klasické trati, ale nejvíce si cení tří bronzových medailí ze štafet z MS 1972 a 1974 (v OB) a z MS LOB 1977, které získala s dalšími „ženskými mušketýrkami“ (Naďa Hořínková-Mertová, Anna Gavendová-Handzlová a Dana Ticháčková-Procházková.
V době své největší závodní slávy byla členkou oddílu OB VŠB Ostrava, na zdejší katedře tělesné výchovy VŠB působila až do odchodu do důchodu téměř 25 let. V oddíle OB dělala všechno možné. Vedla tréninky, pořádala závody, byla předsedkyně oddílu. V letech 1996 – 2001 byla vedoucí trenérkou dorostu ČR, v té době výběrem prošla „zlatá generace“ českého OB – Michal Smola, Tomáš Dlabaja, Jan Procházka, Dana a Radka Brožkovy, Martina Dočkalová a řada dalších… Od roku 1998 pracovala v ko
misi orientačního běhu při České asociaci akademického sportu, později pak byla předsedkyní této komise. Do portfolia komise patřilo pořádání oblastních přeborů VŠ a Akademických mistrovství ČR v OB, ale i starost o přípravu a nominaci nejlepších studentů – o-běžců na akademická mistrovství světa, na nichž většinou působila ve funkci vedoucí české výpravy. Určitě i ona se zasloužila o fakt, že téměř z každého akademického MS přivezla naše výprava několik medailí a poté se jména orientačních běžců několikrát objevila mezi nejlepšími sportovci rezortu MŠMT ČR. Před nedávnem jsme ji mohli vidět ve startovním koridoru jako pořadatelku úspěšného 19. akademického MS, které jsme pořádali v Olomouci.
Alois Láznička
Na shromaždišti
závodů působí nenápadně, ani si ho nevšimnete. Přitom se tento zlínský závodník dá zařadit mezi legendy českého orientačního běhu. Nejstarší z účastníků prvního mistrovství světa v orientačním běhu v roce 1966 ve Finsku, stále pravidelně běhá, pořádá závody, připravuje tréninky, rozdává smích a je plný energie.
Se sportem začal ve Zlíně a tomuto sportovnímu městu zůstal věrný dodnes. Původně nadaný lyžař – sjezdař, si však zranil kotník a začal koketov
at s orientačním během a již v roce 1954 zvítězili s Jindrou Novotným a Jardou Bartoněm na Mistrovství ČSR dorostu hlídek. V roce 1959 se dostal do dospělé orienťácké reprezentace, ve které vydržel deset sezón, jeho vrcholem byla již zmiňovaná účast na MS 1966. Po skončení reprezentační kariéry začal trénovat mladé kluky jako vedoucí Tréninkového střediska mládeže v tehdejším Gottwaldově, věnoval se jak trenérské tak i rozhodcovské činnosti, v poslední době si třeba bez něj nedovedeme představit organizaci Olympiády zlínských škol.
Ještě jedna oblast činnosti, která se sluší vzpomenout, zdobí Lojzu. Úplně v samotných začátcích totiž stál spolu s dalšími kamarády ze zlínského oddílu u zrodu vývoje a výroby obuvi pro orientační běžce. Začalo to tzv. gumotextilkami se špuntíky, orientky ze Svitu používali v minulosti všichni O-běžci v Československu. Pak pokračovali přes lasery, zkoušeli nové materiály, pustili se do výroby i kotníčkových bot, zlepšovali design…
Lojza je pravidelným velmi úspěšným účastníkem veteránských soutěží v ČR, k úspěchům si jistě přiřadil i starty na Veteránských MS. V roce 2011 v Maďarsku v kategorii H75 vybojoval dokonce světovou veteránskou medaili. Prostě orientační „legenda“.
