Vendula Horčičková osmá na krátké trati
6.7.2017 Petr Klimpl
Krátkou tratí pokračoval světový o-šampionát v orientačním běhu v Estonsku. Tituly vybojovali Thierry Gueorgiou a Tove Alexandersson, skvělé je 8. místo Venduly Horčičkové, Vojtěch Král skončil 12.
Předposlední den šampionátu patřil závodu na krátké trati. Pořadatelé zvolili za centrum Vitipalu. V teréu bylo mnoho detailů (prohlubní, kupek), průběžnost a viditelnost se hodně měnila - od výborné až po velmi špatnou; v prostoru nebyly téměř žádné otevřené plochy a minimum bažin. Prostorem procházely tratě lyžařského Tartu maratónu, takže tam bylo několik menších cest a pěšin. Ženy čekala trať dlouhá 5,1 km s převýšením 185 m a 21 kontrolami, muži mají 6,0 km (225 m, 24 k).
Muži
Závod mužů byl velmi vyrovnaný. Většina nejlepších běžela v podstatě po spojnici mezi kontrolami, rozhodující bylo, kdo se nejméně odchýlí od ideální stopy (a pochopitelně rozhodovala i rychlost běhu). Až na výjimky se sbíhali závodníci do skupinek po 2-3 závodnících. Tou hlavní výjimkou byl král této disciplíny Francouz Thierry Gueorgiou, který se skvěle připravil na svůj poslední mistrovský závod v individuálních závodech, vedl na všech mezičasech a v cíli vybojoval již osmou (!) zlatou z krátké trati na světových šampionátech. Jeho výkon byl opravdu obdivuhodný, pár kliček na trati bylo, ale jeho rychlost byla obdivuhodná. Jeho náskok v cíli před druhým Švýcarem Fabianem Hertnerem byl 25 sekund (ten byl druhý na všech oficiálních mezičasech a také běžel téměř bez chyb), velmi vyrovnaně běžel i bronzový Oleksandr Kratov (UKR), který měl na vítězného Francouze ztrátu přesně půl minuty (4. Johan Runesson, SWE, +46, 5. Daniel Hubmann, SUI, +47, 6. Gustav Bergman, SWE, +48). Vítěz v cíli: "Je velmi těžké tento závod popsat. Od října jsem věděl, že to bude můj poslední závod. Měl jsem spoustu času na přípravu na emocionální část tohoto závodu. Mým prvním úkolem je získat trochu rychlost. Na jaře to nebylo dobré, ale pak jsem se dobře připravil, trochu jsem i snížil váhu. Ale emočně to bylo obtížné. Přemýšlím, co by se stalo, kdybych si ponechal sám sebe, že bude moje poslední MS, tlak by asi byl menší. Nebyl to dokonalý závod, je těžké být v tomto terénu perfektní. Plán pro dnešní den měl věci - být uvolněný a pak běžet pro spokojenost, úsměv a radost. Teď už mohu odejít do důchodu."
Z české trojice byl nejlepší podle očekávání Vojtěch Král, ten běžel také celý závod sám, podle svých slov tam pár chybiček udělal, po velmi dobrém výkonu nakonec obsadil 12. příčku se ztrátou 2:24 min. na vítěze. Jan Šedivý zpočátku dělal chyby, v polovině trati ho doběhl Švéd Runesson a s ním si doběhl pro 15. příčku (+2:54). Třetí český závodník uděl také na úvodních kontrolách několik chybiček, před veřejným úsekem ho doběhl domácí Lauri Sild a s ním doběhl do cíle pro 22. místo (+4:28).
1 Thierry Gueorgiou FRA 33:12
2 Fabian Hertner SUI 33:37 +00:25
3 Oleksandr Kratov UKR 33:42 +00:30
4 Johan Runesson SWE 33:58 +00:46
5 Daniel Hubmann SUI 33:59 +00:47
6 Gustav Bergman SWE 34:00 +00:48
7 Florian Howald SUI 34:30 +01:18
8 Eskil Kinneberg NOR 34:46 +01:34
9 Magne Daehli NOR 34:53 +01:41
10 Matthias Kyburz SUI 35:06 +01:54
12 Vojtěch Král CZE 35:36 +02:24
15 Jan Šedivý CZE 36:06 +02:54
22 Jan Petržela CZE 37:40 +04:28
Naši muži v cíli:
Vojta Král: "Chybičky tam byly. Párkrát jsem ztratil kontakt s mapou, musel jsem se tam hledat. Na konci jsem ještě uhnul ze směru. Kolem minutky bych tam asi našel, jinak to byl takový standardní výkon – žádný zásek, žádný totální úlet, dobrý asi. Nebylo to světový, ale bylo to dobrý." Co bylo nejtěžší? "Největší zrada byly kontroly, většinou prohlubeň, kdy z mapy nebylo úplně poznat, že je to úroveň výš, a já jsem chodil o úroveň níž, to jsem párkrát pokazil. Pak už jsem to věděl a říkal jsem si, že musím o kousek výš."
Honza Petržela: "Závod měl dvě naprosto odlišné části – před tím, než mě doběhl Lauri Sild, a po tom. Ze začátku jsem se do toho nemohl dostat. Přišlo mi, že tvary jsem viděl úplně jinak. Bylo to hodně plytký a vždycky, když už jsem se do toho dostal, tak jsem udělal další chybku, nejistotu. A na sedmičce mě pak sebral Lauri a šel jsem za ním, hlídal jsem si to. Když udělal nějakou kličku, tak jsem šel před něj, ale on šel fakt dobře, takže pak už jsem se nedostal k tomu, abych šel samostatný závod. Spíš jsem vyrovnával jeho kličky a hlídal si to za ním. Spokojený určitě nejsem. Přišlo mi, že do toho nemůžu jít naplno, protože jsem si to musel strašně hlídat a nebyl jsem schopný jít závodní tempo." Jak bys terén popsal? "Strašně těžký, nebylo vidět vůbec nic. Tvary hodně plytký, jámy, i když jsou vykreslený třeba do kolečka, tak ten terén je celý zvlněný, takže ani ty jámy nejsou úplně jasný. Strašně náročný."
Ženy
Zatímco v závodě mužů se dělaly jen malé chyby, v závodě žen se chyby počítaly na minuty. V cíli pak byly obrovské rozdíly - mezi první a desátou skoro 6 minut! Kdo ale skoro nechyboval, byla vítězka. Favorizovaná Švédka Tove Alexandersson zaběhla závod bez chyb a velmi rychle a s přehledem obhájila titul. Vedla na všech mezičasech a v cíli měla náskok před nestárnoucí Norkou Marianne Andersen (ta běžela také velmi vyrovnaně a bez chyb), třetí Finka Venla Harju ztratila na vítěznou Švédku 4:10 min., když stříbro ztratila dvouminutovou chybou na 12. kontrole (4. Svetlana Mironova, RUS, +4:23, 5. Emily Kemp, CAN, +4:58, 6. Helena Jansson, SWE, +5:00). "Nemohu srovnávat zlaté medaile - všechny jsou prostě fantastické. Běžela jsem maximálně rovně a snažila jsem se přečíst detaily. Byl to téměř čistý závod. V tomto terénu je těžké běžet dokonalé, protože někdy v zeleni někde uvíznete, ale já žádné velké chyby nevidím."
Velmi milým překvapením je výsledek Venduly Horčičkové, která doběhla na 8. místě. Podala velmi kontrolovaný výkon, běžela bez velkých chyb, na všech mezičasech se pohybovala v závěru první desítky a stejně dopadla i v cíli, kde měla ztrátu 5:56 min. Druhá česká závodnice Denisa Kosová chyboval už v úvodu na 4. a 6. kontrole, na průběhu arénu ztrácela přes 7 minut, pak přidala celou sérii chyb (12, 12, 14, 15) a v cíli z toho byla 49. příčka se ztrátou přes 21 minut.
1 Tove Alexandersson SWE 32:34
2 Marianne Andersen NOR 34:44 +02:10
3 Venla Harju FIN 36:44 +04:10
4 Svetlana Mironova RUS 36:57 +04:23
5 Emily Kemp CAN 37:32 +04:58
6 Helena Jansson SWE 37:34 +05:00
7 Natalia Gemperle RUS 38:16 +05:42
8 Vendula Horčičková CZE 38:20 +05:46
9 Marika Teini FIN 38:24 +05:50
10 Nadiya Volynska UKR 38:30 +05:56
49 Denisa Kosová CZE 54:05 +21:31
Řekly po závodě:
Vendula Horčičková: "Byl to přesně takový závod, jaký jsme čekali – hodně a hodně technicky náročný, takže jsem věděla, že i ta únava, kterou člověk trochu cítí po longu, že nebude rozhodovat. Bude rozhodovat 100% koncentrace, a tak jsem se snažila od začátku do konce. Bylo to fakt těžké, jak to bylo zavřené. Vždycky jsem přesně věděla a dokázala chybu eliminovat, což bylo klíčové. Neudělala jsem žádnou větší chybu, byly tam sice nějaké myšky... V dokonalém závodě bych to možná mohla jít o dvě minuty rychleji, ale nevím, zda to vůbec v tomhle terénu šlo. Takže spokojenost, že jsem se vyvarovala velkých chyb, a jestli to bude takový výsledek (Vendule jsme před rozhovorem říkali, že to vypadá na TOP10 a možná i výš), tak to je úplně neskutečné."
Denisa Kosová: "Já jsem se do toho dneska vůbec nedostala. Udělala jsem první velkou chybu hned na čtyřku, pak jsem se snažila, ale šla jsem asi za hranu a už jsem to nebyla schopna umapovat a byla jsem úplně mimo a jenom se těšila, že mě někdo shrábne a vyvede mě z lesa, ale vždycky jsem potkala někoho, když jsem šla do protisměru. Asi třikrát jsem doběhla na další kontrolu a vždycky jsem potkala někoho mezi těma kontrolama a říkala jsem si „ne, zase sama“. Prostě to nešlo! Strašně mi to ujíždělo na buzolu a vůbec jsem se nebyla schopna hlídat. Dneska se mi konečně běželo dobře, ale myslím, že mi letos chybí vyzávoděnost a závodní sebevědomí, protože dva, tři měsíce jsem skoro nechodila do lesa a ty závody mi chybí. Loni jsem byla vyzávoděná, měla jsem sebevědomí, teď to prostě trpí."
